O materialismu, propagandě a pravých hodnotách bez servítky

   Otázka: Je současný systém opravdu takový mravně prohnilý? Nepřinesla snad moderní civilizace lidem nic dobrého? Je správné neustále odhalovat nové chyby a nedostatky? Nepřispívá to jen k prohlubování krize a deprese?

   Neškodilo by trochu úcty k "nepříteli", za který považujete rozumově materialistický způsob myšlení a uspořádání společnosti. Není právě optimismus tím, co potřebujeme?

   Odpověď:
   Ano, určitá úcta k soupeři a "nepříteli", jak to nazýváte, je projevem rytířskosti, avšak nepřítel by měl být toho také hodný. Měl by splňovat jisté vnitřní kvality a kritéria. Zákeřnost, podvádění, nečestnost, lež a podobně, toto vše by nemělo přicházet v úvahu.

   Ale žel, právě takovým zákeřným a nepoctivým soupeřem je dnešní, materialistický způsob myšlení, a na něm postavený materialismus současného typu, jehož chování dokonale vystihuje přirovnání k vlkovi, oblečenému v rouše beránčím.

   Ano, přesně takhle to reálné funguje! Navenek plná ústa demokracie, svobody projevu, lidské důstojnosti, stejných práv, cesty k blahobytu a tak dále, ovšem ve skutečnosti, uvnitř, pouze chamtivost, nenasytnost, bezohlednost, touha po ovládání jiných, surovost, nelidskost, sdírání, zneužívání a podobně. Uvnitř, v jádru je to ve skutečnosti pouze lidí nedůstojná nízkost a hnus.

   Nicméně dobrá propaganda dělá zázraky a tisíckrát opakovaná lež se nakonec přece jen stává pravdou. O nesmírné síle neustálé a neúnavné propagandy věděli už své fašisté, komunisté, nebo jiné režimy, které ji dlouhá léta úspěšně využívaly a stále více zdokonalovaly. No a tento osvědčený a léty téměř do dokonalosti dovedený způsob zpracování a ovládání širokých mas obyvatelstva uplatňuje s velkým úspěchem také současný, bezohledný, rozumově - materialistický společenský systém, skrývající svou pravou tvář pod pláštíkem svobody a demokracie.

   Širokým masám obyvatelstva je neustále a neúnavně, ze všech možných stran prezentována především pozitivní tvář materialistického způsobu myšlení a materialistického způsobu řešení problémů. A jelikož široké masy jsou pod vlivem této propagandy mimořádně zaneprázdněné honbou za "jediným dobrem na světě", čili za materiálním prospěchem, nemají ve skutečnosti čas hlouběji se nad věcmi zamýšlet a obecně šířeny, propagandistické lži naivně považují za pravdu.

   Takový je tedy ve skutečnosti "nepřítel"! Je to dravý vlk, věnující nesmírné úsilí, aby budil dojem beránka. A daří se mu to!

   Pokud ale chce například lékař vyléčit pacienta, musí přece nejprve dokonale poznat příčinu a rozsah nemoci, aby na základě správné diagnózy mohl potom určit tu nejvhodnější léčbu. Jednoduše problém třeba nejprve pojmenovat a až pak následně hledat efektivní východisko z dané situace.

   Pokud se tedy máme pohnout skutečně dopředu, je třeba nejprve strhnout falešnou masku beránka z tváře zločince a lidem jasně ukázat, že to, co jim je předkládáno jako dobré a pozitivní, je ve skutečnosti zvráceností a zvrhlostí nejhrubšího zrna.

   Rozumově materialistický způsob myšlení je doslova duševní chorobou, která způsobila všechny války, všechnu bídu, strádání a utrpení lidí během dlouhé historie této civilizace. Dnes dosahuje materialismus svého vrcholu a ve své bezedné dychtivosti po zisku se stále rychleji přibližuje k osudové hranici, za kterou se již nachází pouze jediné - zánik života na této planete. Je vskutku slepý ten, kdo to nevidí.

   Ale žel, lidé to tak opravdu nevnímají a nevidí, protože svého vrcholu dosahuje také mistrovství falešné propagandy, která je drží na uzdě a která se všemožně snaží vzbudit dojem, že je vše v naprostém pořádku a že svět spěje dokonce k lepšímu.

   Materialistický způsob myšlení je však, jak již bylo řečeno, nemocný způsob myšlení, zodpovědný za všechno zlo světa. Přesto však existuje mnoho lidí, také čestných a dobrých, kteří ho obhajují a zastávají, s přihlédnutím na různá pozitiva, které nám přinesl. Všichni tito dobří lidé jsou ale žel ve skutečnosti pouze naivními a nevědomými oběťmi dobře propracované a efektivně působící propagandy.

   Ano, je faktem, že naše doba, více než kterákoli jiná potřebuje optimismus, potřebuje úsměv a radostné nadšení učinit svět lepším. Avšak tento optimismus nemůže být prázdný, falešný a  vynucený pouze rozumem, jak je tomu dnes.

   Tak, jak musí být hodnota peněz reálné krytá zlatem, tak musí být také optimismus krytý skutečnými a pravými hodnotami, o které se opírá. Jedině ztotožněním se s pravými hodnotami se může stát také náš optimismus pravým. Ba co víc, on dokonce z těchto hodnot automaticky vyvěrá. Takový optimismus je skutečně to, co v dnešní době potřebujeme jako sůl.

   Naopak, současný hraný a neupřímný optimismus, jehož účelem je pouze zastřít boření se všeho toho, co lidé dosud vybudovali, takový optimismus je dnes doslova bláznovstvím.

   A jaké jsou to tedy ty pravé hodnoty, o které bychom se měli opřít? Zcela v první řadě by měl být současný, bezohledný konkurenční boj, v němž silnější ničí, potírá a profituje ze slabšího, nahrazen principem všeobecné spolupráce, přinášející zcela stejný užitek všem zúčastněným. Jde v podstatě o praktické uplatnění slov o bráni ohledu na jiných v takové míře, v jaké ho bereme sami na sebe.

   Samozřejmě, mohli bychom hovořit ještě také o jiných, pravých hodnotách, ale tímto třeba začít. Třeba začít skutečnou úctou člověka k člověku, přerůstající v snahu vzájemně si pomáhat a podporovat se - v osobním životě, v práci, v řízení státu i ve vztazích mezi jednotlivými národy. Na tomto stojí a padá úplně všechno! Pokud totiž nedokážeme zrealizovat tuto nejzákladnější hodnotu pravého lidství, nemá smysl mluvit o hodnotách jiných.

   Pokud to však ale dokážeme a vzájemná podpora, pomoc, pozdvihování a spolupráce lidí bez jakýchkoliv postranních a zištných úmyslů se stane realitou, z tohoto nezbytného základu začnou automaticky vyrůstat další skutečné a pravé hodnoty, jakými jsou spravedlnost, ušlechtilost, krása, moudrost, a jako koruna všeho, poznání plné Pravdy o životě.