Jaká je pravda o zmrtvýchvstání Ježíše Krista?
Přírodní zákony, které fungují ve stvoření, reprezentují vůli jejich Tvůrce. Jelikož však Tvůrce univerza je dokonalý, také jeho Zákony jsou dokonalé. V pojme dokonalost je ale zahrnut princip neměnnosti a stálosti, protože to, co je dokonalé, nelze již žádným způsobem měnit a vylepšovat. Jinak by to pak přece nemohlo být dokonalé.
Dokonce ani "zázraky", které dělal na zemi Ježíš, se nijak nevymykaly zpod účinků přírodních zákonů, nebo jinak řečeno, Zákonů stvoření.
Vezměme si například vzkříšení Lazara. Když člověk zemře, jistý čas, podmíněný jeho vnitřní zralostí, trvá odpoutávání duše od těla. Čím je člověk vnitřně zralejší, tím se jeho duše odpoutá dříve a naopak, čím je méně zralý, tím to trvá déle. Během zmíněného odpoutávání je duše spojena se svým, již zdánlivě mrtvým pozemským tělem, takzvanou stříbrnou šňůrou, která se stále více napíná, ztenčuje, a až když se zcela protrhne, až tehdy dochází k jejímu definitivnímu odloučení od těla, čili k definitivní pozemské smrti.
Pan Ježíš samozřejmě o těchto skutečnostech věděl a dokázala je také vnímat. No a v konkrétním případě Lazara jasně viděl, i když uběhlo několik dní od jeho zdánlivé smrti, že jeho duše zůstává stále spojena s tělem prostřednictvím stříbrné šňůry. Na základě této skutečnosti mohl poté, silou své Boží podstaty, navrátit duši do jejího tělesného příbytku.
Takto tedy, v souladu s přírodními zákony, proběhlo vzkříšení Lazara. Pokud by ale byla stříbrná šňůra přetržena a duše už odpoutaná, nemohl by ji do těla vrátit ani samotný Syn Nejvyššího, protože podle Zákonů stvoření, stanovených jeho dokonalým Otcem, to už není možné.
No a rovněž nebylo, podle stejných Zákonů Otcových možné, aby Ježíšovo zmučené a probodnuté tělo vstalo tělesně z mrtvých, protože odloučení jeho duše od zmučené tělesné schránky, vzhledem k Boží podstatě, proběhlo téměř okamžité.
Že nevstal Kristus tělesně z mrtvých, o této skutečnosti se nachází také v samotných evangeliích několik důkazů. Když se totiž například po své smrti zjevil Marii Magdaléně, přestože si s ní povídal delší dobu, ona ho zpočátku nepoznala. Stejně ho nepoznali také jeho učedníci na cestě do Emauz. Proč? Jednoduše proto, že tělo bylo jiné. Během těchto setkání s Pánem se totiž jeho nejbližším otevřel vnitřní, duševní zrak, a oni ho byli schopni vnímat v jeho duševním těle, které bylo jiné, než to hmotné.
Dalším důkazem je například fakt, že v kruhu svých učedníků, shromážděných za zavřenými dveřmi, se zjevil najednou, náhle a neočekávaně. Položme si otázku: Může člověk v hmotném těle vejít do místnosti přes zeď, nebo přes zavřené dveře? Odpověď zní: Ne! Člověku s hmotným tělem je to nemožné, avšak pro duševní, čili jemnější tělo, podobné překážky neexistují.
No a to samé platí také pro nanebevzetí, které se událo 40 dní po Mesiášově pozemské smrti. Opět otázka: Může se hmotné, fyzické tělo vznášet a postupně stoupat vzhůru do nebes? Odpověď je opět jednoduchá: Ne! Při nanebevzetí viděli učedníci stoupat vzhůru ne hmotné, ale duševní tělo svého Páně.
Lidé ve své neznalosti tedy očekávají od Tvůrce univerza i od jeho Syna takzvané "zázraky", v naivní představě, že přece Nejvyšší může dělat co chce. Taková představa je však snižováním a nepochopením velikosti Stvořitele, nepochopením jeho dokonalosti, která může vytvářet pouze dokonalé. No a tato dokonalost, a proto i neměnnost a věčnost jeho Zákonů, prostě nepřipouští takovou libovůli, jakou si naivní a nevědomý pozemský človíček představuje pod pojmem "zázraky".
Každé dění ve stvoření, bez jedné jediné výjimky, se musí vždy pohybovat pouze v mezích účinků Zákonů stvoření. Přísně vzato, zázraků ve skutečnosti není! Existuje pouze důsledné, zákonité dění, které však lidé, z titulu jejich vlastní neznalosti a nevědomosti, zvyknou nazývat "zázraky".
Pokud by totiž byla možná libovůle v jednání Stvořitele, jeho Syn by se přece nemusel vůbec pozemsky narodit. Mohl se jenom tak někde znenadání objevit. Nemusel by nést všechny strasti lidského života, jako je únava, hlad, bolest a nakonec i hroznou smrt na kříži. Vše se přece mohlo udát úplně jinak, jednoduše a bezbolestně, jakoby mávnutím kouzelného proutku.
Jelikož ale Vládce všech světů respektuje své vlastní, dokonalé Zákony, musel se také jeho Syn narodit na zemi, jako leckterý jiný pozemský člověk, a celé jeho hmotné bytí bylo podřízeno účinkům přírodních zákonů přesně tak, jak je jim podřízeno bytí každého z nás. V tom spočívala i velikost jeho oběti, že On, Nejvyšší, dobrovolně sestoupil do pozemského těla a podrobil se zákonům hmotnosti.
Takový pohled na dokonalost Tvůrce se bude snad mnohým zdát, jako určitá forma vázanosti, či dokonce bezmocnosti Stvořitele v hmotném světě, ve kterém je také On sám vázán svými vlastními Zákony. Podobný názor se však může zrodit jen v hlavě malého pozemského človíčka, považujícího za základ a východisko všech svých pozorování pouze hmotný svět, ve kterém žije. Dále už jeho malé, omezené myšlení nesahá.
Nicméně z pohledu shora, na celé stvoření, jako na celek, v němž je hmotný svět pouze tou nejnepatrnější částí, z tohoto celkového pohledu funguje vše bezchybně, dokonale a spravedlivě, až do těch nejmenších detailů. To opravdu jen malý, omezený pozemský človíček, z vlastní lenosti a pohodlnosti neznalý Zákonitostí, může mluvit o nějaké vázanosti, či naivně doufat v akty libovůle ve formě "zázraků", popírajících dokonalost Tvůrce univerza.
Proč je však o těchto skutečnostech třeba hovořit a proč je třeba o nich vědět? Protože jednoho dne se nám může stát, že pokud na zemi nepřijdeme ke správnému poznání, odneseme si se sebou všechny mylné a nesprávné názory na takzvaný "druhý svět", kde se nám stanou nepřekonatelnou překážkou na cestě našeho vzestupu směrem ke Světlu. Před touto překážkou pak zůstaneme bezmocně stát, dokud nebudeme schopni udělat rozhodující obrat ve svém nitru a změnit hluboce zakořeněné, nesprávné názory, které byly na zemi u mnohých dokonce součástí jejich vyznání víry.
Podobný postoj, podobné setrvávání na nelogických a neodůvodněných dogmatech, není však v podstatě nic jiného, než akt pýchy a svévole člověka, který nechce pokorně poznávat dokonalé Zákony, fungující ve stvoření, ale naopak on, malý pozemský človíček, si nad ně dovoluje pyšně nadřadit své vlastní představy a názory.
Ne, není v žádné pokory, ani velikosti v naivní víře, že v případě osoby Mesiáše bylo možné konat činy libovůle. Připouštění možnosti konání "zázraků", jako činů, vymykajících se dokonalým Zákonům Stvořitele, se totiž rovná rouhavému zpochybňování jeho dokonalosti. Dokonalosti, která je dokonalá a proto věčná, neměnná, a tedy nepřipouštějící žádné změny a vylepšení.
Kdo to nechce pochopit a kdo si podobné, nesprávné názory opravdu se sebou odnese na "druhý svět", ten, přestože je i čistý a mohl by duchovně stoupat vzhůru, musí narazit na zmíněnou, nepřekonatelnou překážku, podobající se ocelové stěně, kterou je možné překonat pouze změnou vnitřního stanoviska a pravým poznáním. Neboť pouze ten, kdo dokáže poznat a odhodit své falešné stanoviska, ať už zde na zemi, nebo po své pozemské smrti, pouze ten může kráčet dále nahoru, ke Světlu.
František Skopal
Umění a krása povznášejí duši vzhůru
Ale pozor! Ne ledajaké umění a ledajaká krása. Musí splňovat vysoké kritérium čistoty a ušlechtilosti. Kde však najít takové umění? Žel, není ho mnoho, ale přece jen existuje.
František Skopal
Ztracení ve smyšlených světech! Dejme si na to velký pozor!
Lidé si vytvářejí mnoho iluzí ve svých citech a myšlenkách. Pak v nich žijí a jejich iluze ovlivňují jejich pohled na život.
František Skopal
Křesťanství a konec světa
V Bibli se hovoří o něčem takovém, jako je konec světa, neboli poslední soud. Historie zná už řadu termínů, ve kterých mělo dojít k těmto událostem. Ale nedošlo! Znamená to tedy, že jsme v bezpečí? Nebo nejsme?
František Skopal
Nepřetržitý monitoring člověka Stvořitelem
Lidé jsou v každé minutě dne i noci nepřetržitě monitorováni. Je zaznamenáváno každé naše cítění, každá naše myšlenka, každé naše slovo i čin.
František Skopal
O netušených schopnostech našeho mozku
Všem nám je určitě dobře známo, že náš mozek ani zdaleka nevyužíváme v maximální míře, ale naopak, jeho využití je spíše minimální, nebo až zanedbatelné.
František Skopal
Jen o bohatství duše nepřijdeme nikdy! Všechno ostatní ztratíme!
Existují věci trvalého charakteru, které zůstanou naším vlastnictvím navždy. A existují věci dočasného charakteru, které jsou naším vlastnictvím jen dočasně.
František Skopal
Spravedlnost existuje! Nepochybujte!
Každý z lidí vlastní svobodnou vůli a s ní možnost rozhodovat se dvojím způsobem. Buď pozitivně, nebo negativně. Toto rozhodování je naším právem, darovaným nám Stvořitelem.
František Skopal
Neuvěřitelné skutečnosti o fenoménu radosti
Tento článek je o spojení prožívání radosti s duchovním vzestupem člověka. Je o tom, jak obrovský význam má radost v našem životě. Na její křídlech se můžeme, ba dokonce máme vznést k výšinám.
František Skopal
Absolutní Pravda a učení církví jsou dvě rozdílné věci
Kdo se chce dobrat k Pravdě, musí mít v první řadě odvahu. Odvahu nezaujatě prozkoumat učení vlastního vyznání, a také odvahu konfrontovat ho s naukami jiných náboženství.
František Skopal
O senzacích a našem sklonu k povrchnosti
Za každou dychtivostí po senzacích se skrývá povrchnost. Buď povrchnost života, pokud jde o senzace společenské, nebo povrchnost duchovní, pokud jde o oblast duchovního hledání.
František Skopal
Přetrvávající duchovní bezvědomí je již dále nepřípustné
Máme léto a s ním letní odpočinek, doprovázený úplným vypnutím a letní nevázaností. Po delší době se zdá být vše v naprostém pořádku. Zdá se to být takové, jaké bylo dříve.
František Skopal
O věcech prvořadých a druhořadých. Nezaměňujme je!
Jaký je vztah většiny lidí k vyšším hodnotám? K hodnotám morálním a duchovním? Jaký je jejich názor na to, že právě tyto hodnoty by měly stát na prvním místě?
František Skopal
Co nám chce sdělit extrémní sucho? Duchovní symbolika
Tento text vznikl jako reakce na zprávy o extrémním suchu v Evropě. V Itálii je například takové sucho, jaké nebylo už několik desetiletí.
František Skopal
O životní potřebě důvěry ve dnech zoufalství
Před staletími předpovězená velká očista nastala! Všechno, co na nás v poslední době dopadá, je toho svědectvím. Dění na zemi prudce sevřelo jako voda v hrnci. A sevřelo proto, že naši planetu zasahuje zvýšená záře Pánova Světla.
František Skopal
Proč se děje to, co se děje? A jak se správně zachovat?
Málokdo tuší, že všechno to dosud nevídané, co se děje a co po sobě následuje v rychlém sledu, počínaje pandemií, válkou a inflací, je způsobeno zvýšeným tlakem Božího Světla.
František Skopal
Netradiční pohled na zdraví a nemoc
Tento článek obsahuje myšlenky, nepřijatelné pro mnohé materialisticky zaměřené lidi. Tragédií všech těchto lidí však je, že žijeme v univerzu, které má duchovní rozměr.
František Skopal
Svět se klame! Chybí mu pravé poznání Stvořitele!
Miliony lidí na naší planetě se domnívají, že mají určité poznání Stvořitele. To ovšem, co mají, je jen jejich představa. Je jen jejich domněnka, na míle vzdálená od pravdy.
František Skopal
Boj dobra se zlem
Dobro a zlo! Na kterou stranu se přiklonit? Každý z nás zná bez zaváhání ihned správnou odpověď. A přece většinu lidí jaksi stále více přitahuje to špatné.
František Skopal
Blíží se výjimečný den - 30. květen!
Každoročně, 30. května, se vylévá Boží síla do stvoření. Je určena k jeho dalšímu trvání a fungování.
František Skopal
Hlasování o vydání Fica pro vazební stíhání! Duchovní rozbor
Hned, když jsem z rozhlasu slyšel formulaci obvinění Roberta Fica ze založení zločinecké skupiny mi bylo jasné, že jde o vykonstruované obvinění.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 378
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 392x