O dvou cestách, které vedou nahoru. Jedné lepší a druhé horší
Obě svou intenzitou dokáží zasáhnout nejvnitřnější jádro naší osobnosti – našeho ducha.
No a prostřednictvím hlubokého vnitřního rozechvění se člověk právě tehdy stává schopným povznést ve svých čistých, vroucích citech vysoko nahoru, až ke stupňům Božího trůnu. Při prožívání bolesti a utrpení k tomu dochází prostřednictvím vroucí prosby o pomoc, a při prožívání štěstí a radosti projevením hlubokých díků za všechno krásné, čeho se mu dostalo.
Cesta k vnitřnímu prožití blízkosti Páně není tedy pouze výsadou dávných mystiků, asketů a světců, kteří se utáhli do samoty, aby hledali Nejvyššího. Cesta k prožití blízkosti Páně je ve své prosté přirozenosti přístupná úplně každému, protože každý z nás se ve svém životě setkává se silnými city štěstí, nebo bolesti.
Mocné prožití radosti, nebo bolesti dokáže tedy silně rozechvět našeho ducha, a prostřednictvím tohoto intenzivního vnitřního prožívání člověk získává schopnost vzletu do výšin. Schopnost přiblížit se ve zlomku sekundy do blízkosti Stvořitele, k jeho Duchu, ze kterého malé lidské duchovní „já“ pochází. Je to však možné pouze tehdy, pokud své silné city člověk dokáže přetransformovat na vroucí prosbu v případě bolesti, nebo na modlitbu díků v případě štěstí.
No a taková chvíle se pak může stát výjimečným okamžikem prožití podpory, posily a ochrany někoho Velkého, vše objímajícího a vše přesahujícího. Dá se to jen velmi těžko vyjádřit slovy a u každého člověka to bývá vždy individuální a osobité. Takové prožití, kterých nebývá až tak mnoho, je pak prožitím jsoucnosti a blízkosti Boží! V každé lidské duši to zanechá hlubokou stopu v podobě klidu a vnitřního míru. Mnohokrát je člověku třeba ukázána určitá cesta v jeho dalším životním směřování, nebo způsob řešení problému, který ho trápí.
Určitě bude tedy stát za to, když se na celou věc podíváme trochu blíže a začneme nejdříve třeba utrpením.
Člověk, kterému se v životě všechno daří a všechno mu vychází, nechce většinou vůbec nic slyšet o nějakém Stvořiteli. Vždyť si vystačí sám, tak načež se zabývat nějakýma „výmysly“.
Situace se ale radikálně mění, pokud je dotyčný znenadání vystaven nečekanému neštěstí. Pokud se mu najednou z nějakých důvodů zhroutí všechno to, co dosud tak dobře fungovalo. A čím bývá situace tragičtější, tím rychleji se lidé zvyknou rozpomenout na Stvořitele. A nejednou bývají mezi nimi také bývalí zarytí ateisté.
V bolesti a utrpení najednou člověk, kterému už možná nemůže nikdo a nic pomoci, ve svém hlubokém citovém rozechvění a touze po pomoci nachází Stvořitele, a určitým, těžko definovatelným způsobem prožívá nezpochybnitelnou realitu jeho existence. Najednou se začne úplně jinak dívat na celý svůj předchozí život a na hodnoty, které uznával, a které ve většině případů po tomto prožití vnímá jako nesprávné. Nejednou právě utrpení udělá z materialisty člověka přesvědčeného o existenci Stvořitele a o nezbytnosti života v souladu s jeho Vůlí.
Tímto způsobem nám tedy může utrpení proklestit cestu k Nejvyššímu. Cestu ke změně našeho osobního života a k postupnému přizpůsobování se Vůli Nejvyššího.
Zcela jinak to bývá při štěstí. Také štěstí hluboce citově rozechvívá naše nejvnitřnější já, a pokud by při prožívání citu štěstí dokázal člověk zároveň prožít také vděčnost za to, že mu něco takového krásného bylo dopřáno, mohlo by se mu to stát branou k nebesům. Branou k nebesům a cestou k blízkosti Páně, do které nás může přivést náš vroucí dík za štěstí a za nádherný dar bytí, který nám poskytuje tak mnoho nejrůznějších radostí.
Tímto způsobem by se nám tedy mohlo stát prožívání štěstí našim vzletem k výšinám. Zmíněnou cestu, cestu vděčnosti za všechno krásné však lidé vůbec neznají a nevyužívají. Své štěstí si totiž zvykli brát jako samozřejmost a za všechno to pěkné a krásné, co jim život přináší, nemají potřebu nikomu děkovat. Nemají potřebu být za to někomu vděční.
Lidé už totiž nedokáží pozvednout svůj zrak od hmoty, ke které se připoutali, protože se pro ně stala absolutně vším. Nepociťují žádnou vděčnost vůči Tvůrci, skutečnému Dárci všech darů, které mohou lidé požívat. Nepotřebují být vděční, protože nevěří v Stvořitele, ačkoli právě svou vděčností při prožívání štěstí by mohli prožít jeho blízkost.
Tímto způsobem však promarňují velkou příležitost! Příležitost využít vděčnost za své štěstí jako bránu do blízkosti Nejvyššího.
Pokud ji však nevyužijí, bude jim k poznání Stvořitele dána jiná příležitost! Bude jí utrpení! Utrpení, které lidi přivádí k pokoře, k poznání pravých životních hodnot, k poznání nezbytnosti usilování k dobru, k čistotě a ušlechtilosti. K poznání Stvořitele a jeho Vůle.
Štěstí a bolest jsou tedy dvěma cestami k jednomu cíli. Jednou z nich se můžeme přiblížit k našemu Otci dobrovolně, radostně a bezbolestně, projevováním díků za štěstí, které nám poskytuje.
Druhou cestou se k němu přibližujeme nedobrovolně, a to tehdy, když jsme odmítli cestu první, a když jsme ho potom nuceni hledat v našem utrpení, bolesti a strádání.
Jedna z nich je lepší, druhá horší. Obě nás však mohou a mají přivést k jednomu cíli: K prožití blízkosti a jsoucnosti Nejvyššího a k životu podle jeho Vůle. Záleží pouze na nás, kterou z těchto dvou cest si pro sebe vybereme?
František Skopal
Umění a krása povznášejí duši vzhůru
Ale pozor! Ne ledajaké umění a ledajaká krása. Musí splňovat vysoké kritérium čistoty a ušlechtilosti. Kde však najít takové umění? Žel, není ho mnoho, ale přece jen existuje.
František Skopal
Ztracení ve smyšlených světech! Dejme si na to velký pozor!
Lidé si vytvářejí mnoho iluzí ve svých citech a myšlenkách. Pak v nich žijí a jejich iluze ovlivňují jejich pohled na život.
František Skopal
Křesťanství a konec světa
V Bibli se hovoří o něčem takovém, jako je konec světa, neboli poslední soud. Historie zná už řadu termínů, ve kterých mělo dojít k těmto událostem. Ale nedošlo! Znamená to tedy, že jsme v bezpečí? Nebo nejsme?
František Skopal
Nepřetržitý monitoring člověka Stvořitelem
Lidé jsou v každé minutě dne i noci nepřetržitě monitorováni. Je zaznamenáváno každé naše cítění, každá naše myšlenka, každé naše slovo i čin.
František Skopal
O netušených schopnostech našeho mozku
Všem nám je určitě dobře známo, že náš mozek ani zdaleka nevyužíváme v maximální míře, ale naopak, jeho využití je spíše minimální, nebo až zanedbatelné.
František Skopal
Jen o bohatství duše nepřijdeme nikdy! Všechno ostatní ztratíme!
Existují věci trvalého charakteru, které zůstanou naším vlastnictvím navždy. A existují věci dočasného charakteru, které jsou naším vlastnictvím jen dočasně.
František Skopal
Spravedlnost existuje! Nepochybujte!
Každý z lidí vlastní svobodnou vůli a s ní možnost rozhodovat se dvojím způsobem. Buď pozitivně, nebo negativně. Toto rozhodování je naším právem, darovaným nám Stvořitelem.
František Skopal
Neuvěřitelné skutečnosti o fenoménu radosti
Tento článek je o spojení prožívání radosti s duchovním vzestupem člověka. Je o tom, jak obrovský význam má radost v našem životě. Na její křídlech se můžeme, ba dokonce máme vznést k výšinám.
František Skopal
Absolutní Pravda a učení církví jsou dvě rozdílné věci
Kdo se chce dobrat k Pravdě, musí mít v první řadě odvahu. Odvahu nezaujatě prozkoumat učení vlastního vyznání, a také odvahu konfrontovat ho s naukami jiných náboženství.
František Skopal
O senzacích a našem sklonu k povrchnosti
Za každou dychtivostí po senzacích se skrývá povrchnost. Buď povrchnost života, pokud jde o senzace společenské, nebo povrchnost duchovní, pokud jde o oblast duchovního hledání.
František Skopal
Přetrvávající duchovní bezvědomí je již dále nepřípustné
Máme léto a s ním letní odpočinek, doprovázený úplným vypnutím a letní nevázaností. Po delší době se zdá být vše v naprostém pořádku. Zdá se to být takové, jaké bylo dříve.
František Skopal
O věcech prvořadých a druhořadých. Nezaměňujme je!
Jaký je vztah většiny lidí k vyšším hodnotám? K hodnotám morálním a duchovním? Jaký je jejich názor na to, že právě tyto hodnoty by měly stát na prvním místě?
František Skopal
Co nám chce sdělit extrémní sucho? Duchovní symbolika
Tento text vznikl jako reakce na zprávy o extrémním suchu v Evropě. V Itálii je například takové sucho, jaké nebylo už několik desetiletí.
František Skopal
O životní potřebě důvěry ve dnech zoufalství
Před staletími předpovězená velká očista nastala! Všechno, co na nás v poslední době dopadá, je toho svědectvím. Dění na zemi prudce sevřelo jako voda v hrnci. A sevřelo proto, že naši planetu zasahuje zvýšená záře Pánova Světla.
František Skopal
Proč se děje to, co se děje? A jak se správně zachovat?
Málokdo tuší, že všechno to dosud nevídané, co se děje a co po sobě následuje v rychlém sledu, počínaje pandemií, válkou a inflací, je způsobeno zvýšeným tlakem Božího Světla.
František Skopal
Netradiční pohled na zdraví a nemoc
Tento článek obsahuje myšlenky, nepřijatelné pro mnohé materialisticky zaměřené lidi. Tragédií všech těchto lidí však je, že žijeme v univerzu, které má duchovní rozměr.
František Skopal
Svět se klame! Chybí mu pravé poznání Stvořitele!
Miliony lidí na naší planetě se domnívají, že mají určité poznání Stvořitele. To ovšem, co mají, je jen jejich představa. Je jen jejich domněnka, na míle vzdálená od pravdy.
František Skopal
Boj dobra se zlem
Dobro a zlo! Na kterou stranu se přiklonit? Každý z nás zná bez zaváhání ihned správnou odpověď. A přece většinu lidí jaksi stále více přitahuje to špatné.
František Skopal
Blíží se výjimečný den - 30. květen!
Každoročně, 30. května, se vylévá Boží síla do stvoření. Je určena k jeho dalšímu trvání a fungování.
František Skopal
Hlasování o vydání Fica pro vazební stíhání! Duchovní rozbor
Hned, když jsem z rozhlasu slyšel formulaci obvinění Roberta Fica ze založení zločinecké skupiny mi bylo jasné, že jde o vykonstruované obvinění.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 378
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 392x