Mezi lidstvem a rájem stojí Poselství Syna Člověka!

   "Když jednou přijde Syn Člověka ...", říkal často výstražně Kristus. A dobře si všimněme, že na mnoha maístech v evangeliích zmiňuje příchod Syna Člověka v třetí osobě, jako když mluvíme o někom jiném.

   Ježíš o něm ve skutečnosti nikdy nemluvil v první osobě, jako o sobě samém například slovy: "Když jednou přijdu znovu jako Syn Člověka ...", ale vždy jen slovy: "Když jednou přijde Syn Člověka ...". To znamená, že přijde někdo jiný a ne on sám. Kdo pozorně čte evangelia, může to jasně vnímat.

   Zároveň je však třeba říci, že se v evangeliích nacházejí také místa, kde se pojem Syn Člověka obsahově vztahuje na Ježíše. Místa, kde dotyčný evangelista vidí Syna Člověka přímo v Ježíši Kristu.

   Jaký postoj zaujmout k tomuto rozporu?

   "Ještě i vy mě nechápete?" I tato Ježíšova slova můžeme najít na více místech v evangeliích. A znamenají, že Pán byl často rozčarovaný z toho, že ani samotní učedníci správně nechápali význam toho, co jim říkal. Výběr učedníků nebyl totiž vůbec náhodný, protože Pán se snažil vybrat ze židovského národa ty nejvhodnější, kteří by správně chápali jeho učení a mohli ho dále rozšiřovat bez jakéhokoliv zkreslení. Ale žel, jak dosvědčují evangelia, ani oni toho často nebyli schopni. Proto si je Pán brával do ústraní a snažil se jim zpětně správně vysvětlit to, co celý den učil zástupy.

   Nechápavost učedníků byla však pouze odrazem celkového stavu duchovní nezralosti celého lidstva, které ještě nedospělo do takové duchovní výšky, aby bylo schopno správně chápat vše, co Mesiáš přinášel. A protože nechápavost učedníků přetrvávala i přes jejich zvláštní, dodatečné vzdělávání, Ježíš viděl, že lidstvo musí ještě určitý čas duchovně dozrávat, aby mohlo pochopit plnou Pravdu. Pravdu, kterou mu sice Kristus přinášel, ale pro obecnou nezralost ji ještě nemohl zprostředkovat plným způsobem.

   A proto zaslíbil příchod Syna Člověka! Proto byl nucen pronést zásadní slova: "Ještě mnoho vám mám toho říci, ale teď byste to nesnesli. Když přijde on, Duch Pravdy, uvede vás do plné Pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť z mého vezme a vám to oznámí."

   "On", čili někdo jiný. A my už víme kdo. Syn Člověka, který je totožný s Duchem Pravdy, a jehož příchod Kristus stále výstražně připomínal.

   Fakt, že tyto věci nebyly správně pochopeny a správným způsobem zaznamenány v evangeliích, lze připsat na vrub Mesiášem kritizované nechápavost učedníků. A kvůli jejich nechápavosti jsou v evangeliích zkresleny také jiné věci. Věci, které nebyly pochopeny správně, čili tak, jak byly ze Světla dány. Tak, jak je zprostředkoval Kristus, ale byly pochopeny pouze tak, jak jim byli schopni porozumět učedníci. A proto evangelia v některých místech nezprostředkovávají Pravdu, ale jen čistě lidské, osobní pochopení autorů konkrétních evangelií.

   Evangelia by zrcadlila úplnou Pravdu jedině tehdy, kdyby je osobně napsal samotný Kristus. Pak by to bylo skutečně Slovo Boží! Ale protože se tak nestalo, do toho, co později zaznamenali učedníci, se vetřely omyly důsledkem jejich vlastního mylného pochopení. Proto jsou evangelia jen slovem lidským, i když velmi silně inspirovaným Shora.

   A také kvůli tomu měl přijít ve vzdálené době Syn Člověka, aby se tato chyba neopakovala, a aby tentokrát napsal Posel ze Světla své Poselství vlastní rukou, čímž by bylo zabráněno nesprávné lidské interpretaci tak, jak se to stalo v případě Ježíšových učedníků.

   Žel, vznikající křesťanská církev budovala na neúmyslných omylech učedníků, a proto se do církevních věrouk dostalo mylné chápání některých zásadních věcí. Tou nejzásadnější je nesprávné pochopení skutečného smyslu příchodu Ježíše Krista na naši zem, jakož také jeho smrti a zmrtvýchvstání. To by však bylo tématem na samostatný článek.

   No a mezi podobné zásadní omyly můžeme zařadit i vše, co souvisí s chápáním pojmu Syn Člověka. Církve totiž ztotožnily tento pojem s Ježíšem Kristem, a proto neočekávaly příchod Posla z Výšin, který měl na základě zaslíbení Mesiáše uvést lidstvo do plné Pravdy v době, kdy ji už bude schopné přijímat a správně chápat.

   Židovský národ před 2000 lety očekával Mesiáše a když přišel, nepoznal ho a dal ho ukřižovat jako rouhače. Ježíšem zvěstovaného Syna Člověka však křesťanské církve vůbec nečekaly, avšak On, v naplnění Kristových slov přišel na zem, aby lidstvu přinesl plnou Pravdu. Přišel, aby završil a naplnil poslání Krista, který tak nemohl udělat ve své době kvůli lidské duchovní nezralosti, projevující se velmi výrazně také u jeho vlastních učedníků. A aby nedošlo ke zkreslení Pravdy žádným nesprávným pochopením, napsal tentokrát Syn Člověka své Poselství vlastní rukou. Světu tak byla dána úplná Pravda, která jediná ho může zachránit a vysvobodit z jeho duchovní nevědomosti tím, že mu dá odpovědi na nejzásadnější otázky bytí.

   Není žádných tajemství, které by nebyly odhaleny v Poselství Syna Člověka, protože je přáním Stvořitele, aby se lidé stali vědomými. Aby poznali celé stvoření a své místo v něm. Aby jasně viděli před sebou cestu, která je povede až do ráje, čili do konečného cíle našeho putování stvořením. Jeho dosažení je jediným skutečným smyslem našeho bytí. Pro každého lidského jedince s otevřeným srdcem skrývá toto Poselství hodnoty, které mluví samy za sebe. Hodnoty, které jasně svědčí o tom, že takové něco nemůže pocházet z pera člověka, ale jen od Posla ze Světla, přicházejícího na zem proto, aby naplnil zaslíbení Mesiáše.

   Všechny tyto skutečnosti se stanou zjevné každému, kdo je dokáže vnímat nestranně a s otevřeným srdcem. Kdo je však předpojatý a pevně svázaný s dogmaty, jejichž omyl má své kořeny již v nepochopení učedníků, ten, křečovitě se držíc těchto dogmat, bude bojovat proti Poselství Syna Člověka stejně, jako bojovala před 2000 lety židovská církevní vrchnost proti Poselství Mesiáše, protože ho považovala za kacířské.

   A pozor! Vždy když Kristus pronesl slova: "Když jednou přijde Syn Člověka ...", znělo to jako výstraha. Jako výstraha kvůli plností času, protože Syn Člověka měl přijít v době vrcholící duchovní zralosti lidstva, schopné přijmout plnou Pravdu. Zároveň to však bude doba nadcházejícího soudu a jeho úspěšné zvládnutí má být lidstvu usnadněno právě poznáním, obsaženým v Poselství Syna Člověka. Toto poznání dává lidem schopnost projít soudem a nakonec dojít ke koruně svého bytí, ke království nebeskému. Od chvíle zvěstování Poselství Syna Člověka se jeho Poselství stává mostem a cestou ke království nebeskému. Stává se Pravdou, která osvobozuje od nevědomosti a činí z člověka tvora plně vědomého, a proto schopného vědomě kráčet pravému cíli.

   A tak se dostáváme k dnešní době a k naší aktuální současnosti. Jde o dobu silného tlaku na duchovní probuzení. Na probuzení k duchovní samostatnosti a k duchovní svobodě, protože svoboda ducha je jedním ze základních předpokladů správného postavení člověka ve stvoření.

   První závan svobody ducha, nespoutaného omyly, neporozuměním a dogmaty se v dnešní době projevuje tak, že dosavadní konzumní a povrchní přijímání všeho bez hlubšího přemýšlení začíná nahrazovat zvýšený vnitřní pohyb, projevující se nedůvěrou, ba až odporem vůči dosavadním autoritám. Lidé se začínají vnitřně i navenek bouřit, protože to, co dnes vidí, je stále více vzdáleno od Pravdy, svobody, lidskosti i od Stvořitele.

   Duchovní pouta, která byla lidstvu založena nesprávným chápáním duchovních pravd se začínají navenek manifestovat do podoby jeho spoutání prostřednictvím absurdních opatření proti pandemii, jejichž cílem není lidem pomáhat, ale je ovládat a zotročit. Všechny snahy o vnější spoutání lidí jsou však jen nevyhnutelným důsledkem jejich spoutání vnitřního a duchovního. A to prostřednictvím různých omylů a dogmat, vzdálených od Pravdy. Nebo prostřednictvím absolutního ignorování duchovního rozměru bytí tak, jak to dělá současný konzumní materialismus a jeho otroci.

   A právě proto přichází Pravda v Poselství Syna Člověka, aby nás v nadcházejícím soudu osvobodila. Aby nás osvobodila vnitřně i navenek tím, že můžeme znát věci takové, jaké opravdu jsou. Že můžeme pochopit, co je v našem životě prvořadé a co podružné. Že můžeme poznat pravé hodnoty, všechny chyby v našich názorech na život i všechny omyly v duchovních naukách, od kterých se můžeme osvobodit poznáním Pravdy.

   Jedině Pravda a její poznání je cestou ke svobodě jednotlivce i ke svobodě lidstva! Proto nám byla dána v Poselství Syna Člověka na základě zaslíbení Ježíše Krista, které se tím naplnilo.

   Toto Poselství se však dokáže dotknout pouze lidí opravdových a Pravdu upřímně hledajících, protože jsou svým postojem a snažením Pravdě stejnorodí. Lidé, spoutáni různými falešnými dogmaty a tezemi jako řetězy nejsou schopni volně a svobodně otevřít srdce tomu, co přichází ze Světla, a proto to nepoznávají. A tak se Poselství Syna Člověka stává testem opravdovosti lidské osobnosti. Stává se testem síly touhy jednotlivce po poznání skutečné Pravdy.

   Žijeme v době proroky i samotným Ježíšem Kristem předpovídaného soudu a současné dění kolem nás, jaké nemělo dosud na naší planetě obdoby je toho důkazem. Buďme si toho vědomi a hledejme Pravdu, která jediná nás může osvobodit a zachránit.