Dobro a zlo definuje každá kultura jinak. My v Evropě máme kulturu křesťanskou, jak ji přináší Nový zákon. Což není žádné poselství boží přinesené nám Kristem, ale souhrn ideálů společenských vztahů, který údajně sepsali moudří lidé, údajně svatí evangelisté, a na kterých se shodly křesťanské koncily.

Čtu nyní knihu DĚJINY LIBYE, která ukazuje děsivou "morálku" arabsko-islámského světa, založenou na Koránu a zákonech šárii, a tak vlastně vysvětluje, že tyto dvě morálky jsou absolutně nekompatibilní.

"Dobro a "zlo" objektivně neexistuje! Jsou to jen výtvory lidského myšlení.

V neživém vesmíru, ani v živé přírodě žádné "dobro" ani "zlo" neexistuje.

A síla, která toto vše stvořila - někteří ji říkají Bůh - také není "dobrá" nebo zlá", protože to jsou jenom naše lidské pojmy. Bůh není ani takový ani onaký.

Super blog tleskám a smekám a děkuji za tip, Ježíš přišel z jiného "světa" kde takto žili všichni ! lidé to dobro mají v sobě od malička, ale Systém je zničí ! Dám Vám taky tip zkuste přednášky Valtera Weitha

Je to více než prosté. Usilování o zvyšování svéprávnosti je dobro. Pokud převážně usilujete o kontrolu ostatních jedná se o zlo. To samozřejmě platí pro dospělé lidi. Nyní si odpovězte na otázku, jakou stranu volí převážná část národa. A co Vy?

Ať chcete nebo nechcete, pokud nechcete diktovat oficiální linii, tak pohled každého člověka na cokoli je subjektivní. Tak prostě lidská mysl, mozek, pracuje.

Vy řešíte rozpor mezi dobrem a zlem, pro mě je to rozpor mezi pravdou a lží. V současné době jsou masy masírovány k tomu, aby uvěřili kdejaké hloupé reklamě. Nezazlívejte jim, že uvěří také dobře marketingově připravené politické kampani.

A jak z toho ven? Já nevím. Každý by musel začít sám u sebe, a to je na tom to nejtěžší, změnit sám sebe. Ale třeba jednou lidi pochopí, že je třeba přemýšlet každý sám za sebe, dělat si své závěry a ne slepě hltat názory druhých. Protože každý názor druhého, je pořád jenom názor, nikoli fakt.

Emoce a subjektivní posuzování situace, ve kterých se lidé nacházejí, jsou hybnými silami dějin, nikoliv objektivní zkoumání faktů.

K tématu: Posuzovat objektivně, co zlo je a co zlo není, snad ani nelze, dokud nepoznáme v praxi, jaký důsledek to bude mít. Ne každé jednání objektivně posouzené jako dobro, se v konečném dopadu jako dobro skutečně ukáže. A naopak, i jednání, které může být zpočátku objektivně posuzováno jako zlo, se může v konečném důsledku ukázat jako dobro.

Historie těchto příkladů má mnoho!