Zásadní omyl křesťanské symboliky

   Tím omylem je vnímání kříže a pohled na něj. Existují totiž dva druhy křížů, o kterých budeme hovořit. A to kříž rovnoramenný a kříž křesťanský, s prodlouženým svislým ramenem.

   Symbol rovnoramenného kříže můžeme najít v různých civilizacích dávno před křesťanstvím. To znamená, že již v dávných dobách byla vnímavými lidmi zachycena vznešená symbolika rovnoramenného kříže, která je nadčasovým vyjádřením základní Pravdy bytí.

   Jde o symbol Pravdy Boží, vyjádřené vzájemným průsečíkem dvou stejných ramen. Ramena svislého a ramene vodorovného, které symbolizují dva základní principy bytí: princip Lásky a princip Spravedlnosti. Tyto dva principy vytvářejí ve vzájemné součinnosti dokonalou harmonii.

   Ve vztahu k lidem tyto skutečnosti zcela prakticky znamenají, že pokud chceme ve svém životě dosáhnout harmonie, musíme v něm rovnovážně uplatňovat jako princip Lásky, tak také princip Spravedlnosti. Názorně si to můžeme ukázat třeba v manželství, protože harmonické manželství má být půdou, z níž má vyrůstat harmonicky rozvinutá mladá generace. Půdu harmonie má vytvářet muž a žena. Muž by měl ve vztahu k dětem reprezentovat princip spravedlivé přísnosti, zatímco žena princip ochranitelské lásky. Pokud tak opravdu činí, v souhrnu se dětem dostává přesně takového harmonického prostředí, jaké ke svému vývoji potřebují.

   Takovým, zcela reálným a praktickým způsobem se odráží základní Pravda bytí do stvoření. A její odraz, v podobě rovnoramenného kříže harmonického spolupůsobení dvou základních principů Lásky a Spravedlnosti, můžeme najít kolem sebe také v různých jiných podobách.

   Říká se, že dech je život. A proto se také náš vlastní dech zachvívá v symbolice rovnoramenného kříže Pravdy. A to v harmonickém průsečíku výdechu a nádechu.

   Symboliku rovnoramenného kříže můžeme najít také harmonickém průsečíku aktivity a odpočinku, což docela prakticky znamená, že pokud tuto harmonii z nějakých důvodů dlouhodobě porušujeme, třeba formou workholizmu, vybočujeme z Pravdy bytí, a to může mít velmi neblahé důsledky na náš zdravotní stav.

   A rovnoramenný kříž Pravdy je vtlačen i do takového elementárního přírodního dění, jakým je střídání dne a noci, nebo střídání přílivu a odlivu.

   Avšak ve znamení rovnoramenného kříže Pravdy je napsána i samotná Bible. Starý Zákon představuje princip Spravedlnosti a Nový Zákon princip Lásky.

   Pokud se hlouběji podíváme na samotný rovnoramenný kříž, princip Spravedlnosti v něm zastupuje svislé rameno. Svislé rameno, jako meč! Jako vykřičník za větou! Svislé rameno, jako spravedlivá přísnost! Jak spravedlivý úder biče, který vyhání překupníky z chrámového nádvoří.

   Horizontální rameno představuje Lásku, která jakoby škrtá, a tím do určité míry neguje drsnou přísnost Spravedlnosti. Lásku ochraňující a pomáhající. Lásku dávající a myslící na jiných více, než na sebe.

   Takové je základní poselství rovnoramenného kříže ve vztahu ke všem vědomým bytostem, žijícím ve stvoření, které se mají snažit žít v souladu s jeho principem, aby vytvářely harmonii.

   Když kdysi Kristus říkal, abychom vzali kříž a následovali ho, tak mluvil právě o rovnoramenném kříži. O kříži harmonie nosných principů Lásky a Spravedlnosti, které máme vědomě převzít do struktury své osobnosti a následovat je. Následovat je, čili řídit se jimi v každodenním životě, protože jen v tom spočívá záruka tvorby harmonie.

   A právě ve znamení rovnoramenného kříže přišel na zem také samotný Kristus, aby starozákonní, drsnou přísnost Spravedlnosti, zjemnil novým Zákonem Lásky. Lásky k bližnímu, jako k sobě samému.

   Křesťanský kříž s prodlouženým svislým ramenem však symbolizuje něco úplně jiného. Symbolizuje utrpení, bolest a smrt, protože na takovém kříži popravovali v římské říši nejtěžší zločince. A na takovémto kříži popravil židovský národ Božího Syna, který přicházel v znamení rovnoramenného kříže Pravdy a přinášel lidem poznání jeho horizontálního principu Lásky.

   Ježíš přicházel k nejvyspělejší části lidstva, k židovskému národu, aby jemu, a prostřednictvím něj celému světu, ukázal ve svém učení cestu k spáse, kterou lidé ztratili. Přicházel zachránit a spasit svět, směřující do záhuby. Přicházel nám ve svém učení ukázat, jak máme správně žít. Jak máme správně myslet a jednat, abychom žili v harmonii a směřovali ke spáse.

   Žel, čistě rozumové uchopení starozákonních spisů, a také mnohé lidské nedostatky, chyby a nectnosti, vychýlily duchovní elitu židovského národa natolik od Pravdy, že nebyla schopna poznat Ježíše, přicházejícího z Pravdy. Nebyla schopna rozpoznat velikost jeho Slova, protože to, co hlásal, se často neshodovalo s jejich vlastními výklady. A proto, zotročena temnotou a rozumovou ješitností, se tato elita nenávistně obrátila proti němu. Usilovala o jeho eliminaci a nakonec ho zavraždila, ve snaze umlčet jeho osobu i jeho učení. Proto byl Ježíš přibit na kříž!

   Otec nebeský však neposlal na zem svého Syna, aby mu ho zde zavraždili! Poslal ho k nám se svým Poselstvím Lásky, aby nám ukázal, jak máme správně uvažovat a jednat. Aby nám ukázal jedinou pravou cestu ke spáse, kterou lidé, upadnuvší do temnoty vlastních chyb, nectností a rozumové domýšlivosti ztratili. A svou ztrátou pravé cesty ke Světlu se odvrátili od Stvořitele. Opětovně se poměřit s Vládcem všehomíra však bylo možné jen tím, že jim jeho Syn ukáže pravou cestu k němu a oni ji budou následovat. A proto jedině v následování Slova Syna Božího spočívá spása.

   Jeho vražda na kříži nebyla spásou, protože cesta ke Stvořiteli a cesta ke smíření se s ním nemůže přece vést přes vraždu. Cesta k Stvořiteli vede jedině přes plnění jeho Vůle, lidstvu ukázané v Ježíšově Slově.

   Vražda Krista na kříži byla snahou o eliminaci pravé cesty spásy! Byla vzpourou proti Stvořiteli a jeho Poslu!

   Neboť cesta k spáse je jen cestou harmonie! Cestou harmonického spolupůsobení Spravedlnosti a Lásky, uplatňované v každodenním životě. Jen v tom spočívá smíření člověka se svým Stvořitelem.

   Cesta ke spáse tedy nespočívá ve vraždě Božího Syna na kříži, kterou lidstvo ve svém kacířství vnímá jako akt smírné oběti. Tato vražda nikoho s nikým nesmířila, ale naopak, pouze prohloubila propast mezi člověkem a Stvořitelem, protože smířit nás s Pánem může pouze náš život v lásce a spravedlnosti, který nás povede do království nebeského, nacházejícího se v Pánově blízkosti.

   Mylné uctívání vraždy jako aktu spásy a smírné oběti se Stvořitelem nás tam nepřivede, protože je to jen pomýlená lidská představa.

   Pokud vzájemně porovnáme rovnoramenný kříž, ve znamení jehož přišel Kristus, s křesťanským křížem utrpení, zrady a vzpoury proti Stvořiteli zjistíme, že od rovnoramenného kříže se liší prodloužením svislého ramene Spravedlnosti.

   A toto prodloužené rameno spravedlnosti symbolizuje ve vztahu k lidstvu, které zavraždilo Božího Posla Lásky, zvýšenou míru přísnosti Spravedlnosti. A tato zvýšená míra přísnosti Spravedlnosti za obludný čin vraždy visí nad lidstvem, jako jeho vina. Jako těžká karma, ke které se můžeme postavit dvojím způsobem.

   A sice tím, že budeme hledat smíření se svým Stvořitelem prostřednictvím našeho života, žitého v duchu vzájemné harmonie princů Lásky a Spravedlnosti, čímž budeme směřovat ke spáse.

   Nebo budeme, poplatní zkřiveným lidským výkladům, nadále považovat vraždu na kříži za akt smírné oběti a plán spásy, čímž ale sami sebe vystavíme zvýšené míře působení drsné, přísné a neoblomné Spravedlnosti Páně, protože jsme temnými lidmi způsobenou vraždu nevinného připisovali Stvořiteli, jako jeho záměr a plánovaný akt spásy.

   Vy nešťastní! Jen mezi vámi, lidmi, se plánují vraždy za účelem dosažení něčeho! Jen vy jste s něčím takovým zvráceným schopni kalkulovat ve svých plánech! Nikdy však ne váš Pán a nejvznešenější Bůh, kterého chcete mermomocí snížit k obrazu své vlastní ubohosti!