Ráj na zemi! Jak je ho možné dosáhnout?

      Když se podívám do vlastní minulosti, dnes jsem úplně jiný, než jakým jsem býval před takovými 10 - 15 - 20 lety.

   Samozřejmě, ani zdaleka ne dokonalý, ale podařilo se mi změnit mnohé nesprávné názory a náhledy na život. A zároveň také odstranit mnoho chyb, se kterými jsem tehdy neúspěšně zápasil.

   Neboť ačkoliv jsem se dost intenzivně snažil své nedostatky nějakým způsobem odstraňovat, neustále opět vyvstávaly a já jsem byl z toho již zoufalý.a

   Avšak až do chvíle, dokud se mi nepodařilo objevit jedinečný a výjimečný způsob, jakým lze na sobě úspěšně pracovat a posouvat se neustále nahoru. Ten "zázračný" způsob spočívá v bdělosti nad čistotou vlastního cítění a myšlení. Doslova objevem byla pro mě nesmírná moudrost, skrytá ve dvou krátkých větách: "Udržujte krb svých myšlenek čistý! Tím založíte mír a budete šťastní."

   V tomto, zcela jednoduchém principu, je skrytý vzestup každého jednotlivce a jedině prostřednictvím něj se lze postupně zbavit všech svých chyb. Je to opravdu prostá a jednoduchá cesta ke Světlu. Vřele ji doporučuji.

   Jen si například představme, že by nad čistotou svého cítění a myšlení, ať již je to v práci, ve společnosti, nebo v soukromí, začali důsledně bdít všichni lidé bez rozdílu. Politici, podnikatelé, bankéři, lékaři, právníci, policisté, atd. Možná za pár let bychom zde měli ráj na zemi. Copak to nestojí to za úvahu?

   Avšak v dnešní době složitých řešení, kdy se zdají být nejméně pochopitelné ty nejprostší věci, si jistě mnozí položí otázku, jakým způsobem vlastně dodržovat zmíněnou čistou vlastního nitra. Jednoduše řečeno: Jak na to?

   Když se tedy člověk začne vážně snažit o dodržování čistoty svého myšlení a cítění, dělá zpravidla jednu velkou chybu, kterou jsem dělal také já sám. Snaží se to totiž doslova vynutit křečovitým rozumovým úsilím, protože právě rozum tvoří u všech lidí dneška dominantní složkou jejich osobnosti. Podobné, křečovité rozumové sebepozorování, není však tou správnou cestou, protože není přirozené a chybí mu potřebná spontánnost a bezprostřednost.

   Správný způsob je úplně jiný. Spočívá v upřímném, vážném a hlubokém příklonu k dobru. K dobru, kterému se od tohoto momentu budeme snažit sloužit v celém svém následujícím bytí.

   A pokud bude toto rozhodnutí opravdu pevné a trvalé, vycházející až z nejhlubšího nitra, právě ono, jedno z našich nejzásadnějších životních rozhodnutí, bude mít schopnost prozářit celou naši osobnost až do takové míry, že vše, co od této chvíle vytvoříme, to znamená, každý cit a každá myšlenka, bude pouze dobré, krásné a ušlechtilé.

   Takový je tedy správný a přirozený způsob dodržování čistoty myšlení a cítění, kterou si nelze vynutit křečovitou rozumovou snahou.

   Zmíněný způsob nám dokonce umožní vycítit, poznat a potřít všechno špatné a nesprávné ještě dříve, než se to bude schopné zformovat do konkrétního citu, nebo myšlenky.

   Pokud tedy v této snaze člověk vydrží, může bezpečně kráčet ke Světlu, a to bez ohledu na míru svých intelektuálních schopností, bez ohledu na současné vyznání, bez ohledu na rasu, nebo národnost.

   Neboť ze Světla není kladen důraz na naše intelektuální schopnosti, ani na naši příslušnost k jednotlivým náboženským systémům, a už vůbec ne na naši rasu, nebo národnost. Ze Světla je kladen důraz pouze na míru čistoty vnitřního života lidského jedince, z níž se pak zcela logicky odvíjí všechno ostatní. Čistý život, čisté jednání a čistá řeč.