O věcech prvořadých a druhořadých. Nezaměňujme je!

Jaký je vztah většiny lidí k vyšším hodnotám? K hodnotám morálním a duchovním? Jaký je jejich názor na to, že právě tyto hodnoty by měly stát na prvním místě? 

Mnohé podobné otázky iritují, protože třeba vzhledem k vlastním vážným existenčním problémům je považují za druhořadé. A mnozí, kteří jsou nuceni bojovat doslova o holé přežití je považují za bezvýznamnou hloupost.

Takových, životem těžce zkoušených lidí, je dnes hodně. Je velmi mnoho lidí, kteří mají podle jejich vlastního názoru příliš těžký život na to, aby se mohli nějak vážněji zaměřit na realizování vyšších hodnot ve svém životě.

Ale pozor! Tito lidé, a vůbec všichni lidé, by měli vědět, že život kolem nás, že vnější poměry, ve kterých se nacházíme, jsou jen zákonitým odrazem hodnot, které uznáváme! Nefunguje to tedy tak, že se nejprve musíme snažit, abychom se měli lépe a až poté, kdy se už lépe mít budeme, si najdeme čas a chuť na něco takového, jako jsou vyšší hodnoty.

Je to úplně obráceně! Jedině příklon lidí k vyšším hodnotám, jedině jejich snažení o ty nejvyšší duchovní a morální principy může přivodit zlepšení jejich života! A všude tam, kde takového úsilí není, všude tam, kde bylo blahobytu a prospěchu dosaženo nějakým jiným způsobem, třeba lží, podvodem, nečestností, nemorálností, bezohledností, nebo zneužíváním jiných, všude tam nebude mít takový blahobyt dlouhého trvání a dříve, nebo později to začne jít od desíti k pěti. Vždyť přesně takto je tomu také v případě současného materialismu, kterému chybí úsilí o ty nejvyšší duchovní a morální ideály, čehož důsledkem je neustálá hrozba blízkosti velkého všeobecného úpadku, definovaného pojmem krize.

Už Kristus jasně pojmenoval tento problém a poukázal na tuto zákonitost slovy: „Netrapte se tím, co budete jíst, co budete pít a do čeho se budete oblékat. Hledejte především hodnoty království nebeského a všechno ostatní se vám přidá!“

Pokud si přeložíme tato slova do jazyka dnešní doby, znamenají asi tolik, že výška hodnotového systému člověka souvisí přímo úměrně s jeho příznivými, nebo nepříznivými životními poměry. Znamená to, že pokud se člověk začne snažit o naplňování těch nejvyšších morálních a duchovních principů, dostane se mu všeho, co ke svému důstojnému životu potřebuje.

Ale také to zároveň znamená, že ačkoli by dokázal dosáhnout čehokoliv, ovšem za cenu popření vysokých morálních a duchovních principů, takový člověk nebude nikdy v pravém slova smyslu šťastný, a časem se mu jeho životní jistoty začnou ztrácet. A nakonec o ně v mnoha případech také přijde. Nebo ho postihne nějaká jiná, osobní katastrofa.

Uvědomme si už jednou konečně, že život, který jsme nuceni prožívat, je odrazem výšky hodnot, které žijeme! Uvědomme si, že výše našich morálních a duchovních ideálů určuje a přímo formuje vnější poměry, v nichž jsme nuceni žít.

Mnozí přece tvrdí, že každá krize je především krizí hodnot. To není jen nějaké klišé, nebo řečnický zvrat. To je doslovná pravda! Neboť úpadek vysokých duchovních, morálních a lidských hodnot sebou zcela zákonitě přináší také úpadek společenský a hmotný.

Vzdálení se od opětovné hrozby velké celosvětové společenské i hospodářské krize spočívá v pochopení a zrealizování této zákonitosti. Spočívá v pochopení, že hrozbu další, přibližující se krize nelze zastavit žádnými politicko ekonomickými opatřeními, ale jen přiměřenou snahou lidí i celé společnosti o velké morální, duchovní a lidské obrození.

Úsilí o hodnoty „království nebeského“, o ideály vysokého morálního, lidského a duchovního druhu, takové úsilí však žel dnes absolutně chybí. Proto nám neustále hrozí úpadek! A spolu s ním ještě více nečestnosti, chamtivosti, egoismu, bezcitnosti a nelidskosti, protože každý se pak bude snažit urvat z ubývající koláče co nejvíce sám pro sebe. A tím se úpadek společnosti ještě více a ještě rychleji prohloubí.

Do tohoto velkého obecného marasmu však zní zásadní slova, na které málokdo z lidí bere zřetel: Proč se tak staráte o to, co budete jíst, co budete pít a čím se budete oblékat? Proč vám honba za hmotným prospěchem stravuje všechny vaše životní síly? Hledejte přece hodnoty království nebeského a všechno ostatní se vám přidá! Hledejte a naplňujte ty nejvyšší lidské, morální a duchovní ideály, a vše ostatní dostanete navíc!

A mezi ty nejvyšší duchovní, morální a lidské hodnoty, o které je třeba usilovat patří čestnost, spravedlnost, dobrota, lidskost, soucit, ušlechtilost a čistota myšlení. A patří sem také touha po poznání a naplňování smyslu vlastního bytí.

Kdo tedy postaví snahu o tyto principy na první místo ve svém hodnotovém žebříčku, kdo na ně bude myslet více a zabývat se jimi více, než starostmi o své hmotné zabezpečení, tomu se všechno ostatní přidá. Tomu se dostane přesně tolik, kolik potřebuje ke svému důstojnému životu na zemi. Neboť vysoké hodnoty, ke kterým se upnul, mu pozitivním způsobem urovnají jeho životní cestu. V poznání této zákonitosti je skrytý prospěch každého jednotlivce i každé společnosti, která to pochopí a začne se podle toho řídit.

Nicméně v neznalosti této zákonitosti a v její odmítání je skrytý úpadek! Úpadek každého jednotlivce, který o to nedbá, jakož také každé společnosti, která to ignoruje.

No a na závěr ještě odpověď na důležitou otázku, jak je tedy možné, že se nejednou výtečně daří takovým lidem, kteří žádné vysoké hodnoty neuznávají?

Hledejte hodnoty království nebeského a všechno statné se vám přidá – říká Kristus. O to, co nám mělo být přidáno na základě našeho života podle vysokých hodnot, o to lze samozřejmě usilovat také jiným způsobem. To si lze vydobýt také jinak! I nespravedlností, nečestností a lží! I bezduše hmotným životním snažením!

Nicméně mezi to ostatní, co bychom při našem správném postoji dostali přidáno, nepatří pouze věci hmotné, ale také duševní harmonie, vyrovnanost, klid, štěstí a vnitřní naplnění. Toto už ale nelze získat jinak! Ani nespravedlností, ani nečestností, ani lží! Ani bezduše hmotným životním snažením!

Proto neklidnou, nenaplněnou a nešťastnou musí navždy zůstat duše každého člověka, který se neusiluje o vysoké morální, lidské a duchovní principy. Takový člověk si totiž může vydobýt jen to hmotné, ovšem pravému, velkému a skutečnému štěstí zůstane navždy vzdálen. Jeho duše zůstane navždy žíznivou, hladovou a nenaplněnou. A takový člověk se ve své zmatenosti většinou ještě více upne na získávání hmotného prospěchu v naději, že právě jím utiší štvavý neklid vlastní duše.

Nenechme se proto mýlit prezentacemi vnějšího blahobytu, úspěchu a dostatku, o jaké dnes není nouze. Je to všechno jen prázdná vnější fasáda, pokud za tím není úsilí o naplňování vysokých morálních a duchovních hodnot. Je to pouze vnější póza, za kterou se skrývá prázdná, nenaplněná a rozervaná lidská duše.

Neboť jediná cesta k pravé plnosti lidského štěstí spočívá v již zmíněných Kristových slovech: Pokud budete hledat hodnoty království nebeského, pak se vám všechno ostatní v hojné míře přidá, což ale znamená, že když tyto hodnoty hledat nebudeme, ztratíme nakonec všechno. I majetky, i tělo, i duši!