Slovem svatý se v křesťanství označuje osoba hodna úcty a následování. osoba jejíž myšlenky a výroky jsou hodné k následování.

Křesťanství by si nemělo Stvořitele přivlastňovat, protože by těžko uvedlo argumenty, podle kterých je Stvořitel jen jeho.

To, že představitel jedné z mnoha církví si dodnes udržuje unikátní právo někoho prohlásit za svatého, a tak tímto titulem obdařené osobě dává jakýsi nadpozemský status, je jeden ze středověkých rituálů, které v této církvi přetrvávají.

Osobně to považuji za interní akt katolické církve oceňující její příslušníky, kteří během svého života udělali něco významného pro jiné. Vnímám to tedy jako udělení nejvyššího katolického vyznamenání, které papež uděluje za mimořádné činy obdobně, jako vyznamenání za mimořádné činy udělují světské vlády. Nemám s tím, i když jsem církevně neorganizovaný křesťan, žádný problém.