Ale vždyť to byl jenom sen...

jasně...buďme dobří.

Shořet hanbou, to je ten ohenˇ pekelný. Někdy nám nezbývá nic jiného, než se bránit, hrát stejnou hru, jako hraje náš protivník. Jinak vás lidi sežerou za živa, nemáte někdy také takový pocit?

"Velkou a zásadní otázkou však zůstává, jak a jakým způsobem to po smrti dál pokračuje?"

Základní a zásadní předpoklad je, že je to nejasné, a tak to má být.

Kdyby to bylo jasné (posmrtný život, v Ráji), už lidstvo neexistuje. Nač se plahočit po světě, "v potu tváře svůj chléb dobývati", zažívat bolest, zklamání, nemoci... Když za okamžik mohu být v Ráji, kde nic nechybí a žít navěky v Blaženosti.

Nevíte jak to po smrti pokračuje...pojďte se dohodnout , že se v příštím životě, dne 31.12-2050 sejdeme v Plzeňském pivovaru a probereme to zpětně..

Zapomínáte, že je kategoricky zakázáno brát s sebou cokoliv do hrobu.